Specifickým druhem grafů jsou tzv. bodové grafy. Jedná se (snad ještě spolu s bublinovými grafy) o jediný typ grafu odpovídající matematickému smyslu tohoto slova, tj. grafickému znázornění závislosti mezi dvěma veličinami – nezávislé veličině na ose x a závislé veličině na ose y.
NahoruSloupcový graf není vždy vhodný
Uveďme si konkrétní příklad – zjišťujeme závislost mezi teplotou a množstvím mikroorganismů, které při této teplotě nakultivujeme. Předpokládáme, že existuje určitá optimální teplota, při níž se bude mikroorganismům dařit nejlépe – jak velmi nízké, tak velmi vysoké teploty jim již nebudou vyhovovat. V tabulce máme znázorněny výsledky nezávislých pokusů. Vždy jsme nastavili určitou teplotu a následně jsme změřili množství nakultivovaných mikroorganismů.
Pokud bychom se snažili takto zapsané výsledky znázornit pomocí obyčejného sloupcového grafu, tak bychom ničeho rozumného nedosáhli. Sloupcový graf totiž bere hodnoty v tom pořadí, v jakém jsou uvedeny v tabulce a v naší tabulce nemáme hodnoty nijak seřazené.
A i kdybychom je seřadili (nejlépe podle teploty), tak by stejně sloupcový graf nebyl schopen zohlednit rozdílné intervaly teplot mezi jednotlivými měřeními. Chceme-li výsledky podobných měření znázornit přesně, tak nám tedy opravdu nezbývá nic jiného než použít bodový graf.
NahoruVytvoření bodového grafu
Tabulku označíme a na kartě Vložení klikneme ve skupině Grafy na tlačítko Vložit bodový (X, Y) nebo bublinový graf.
V části Bodový najdeme pět variant bodového grafu.
V základní variantě s názvem Bodový je každé měření znázorněno jen značkou. I tak ale dobře vidíme vztah mezi našimi veličinami – v našem případě je dobře vidět, že do jisté optimální teploty se počet mikroorganismů opravdu zvětšuje, ale při dalším zvětšování teploty již dochází k jeho…
